LEXIKON METOD PRŮMYSLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ





XYZ analýza

Základní charakteristika a zaměření metody

XYZ analýza slouží k ohodnocení zásob z hlediska jejich časového průběhu spotřeby nebo prodeje. Různé zásoby mají tyto průběhy značně rozdílné – některé se spotřebovávají takřka konstantně bez velikých výkyvů, jiné jen sporadicky bez možnosti tuto spotřebu předpokládat. To je důvod, proč není možné stavy zásob řídit jednotnou logistickou technologií (metodou), ale je třeba v podniku nasadit na různé zásoby různé technologie. XYZ analýza slouží jako podklad pro rozhodnutí, která logistická technologie bude k řízení stavu zásob využita. Například pro systém zásobování Just In Time (JIT) je tato analýza výchozím podkladem. XYZ analýza se často používá jako rozšíření ABC analýzy, která rozčleňuje zásoby podle podílu na obratu.

Popis principu a fungování metody

XYZ rozděluje zásoby v podniku do tří kategorií podle časového průběhu, spolehlivosti a předvídatelnosti jejich spotřeby:

· X – jedná se o položky, jejichž spotřeba je plynulá (konstantní) a předvídatelná

· Y – jedná se o položky, jejichž spotřeba vykazuje slabší či silnější výkyvy, ale stále je do jisté míry předvídatelná; sezónní kolísání

· Z – položky, jejichž spotřeba je zcela nepravidelná a nepředvídatelná.

Z hlediska řízení zásob nepředstavují položky X velký problém. Jejich spotřeba je spolehlivá, takřka konstantní a plánuje se nejsnáze. Tyto položky jsou vhodné k zavedení technologie Just In Time s plánem, který je přesný řádově až na jednu hodinu. Položky Y již vykazují v průběhu času výkyvy, ale jejich spotřebu můžeme ještě stále předpokládat s několikadenní přesností. Položky Z však předpokládat prakticky nemůžeme a musíme počítat s nižší flexibilitou, držet zásoby bez jistoty jejich spotřeby nebo si zajistit jejich rychlé dodání.

Samotná XYZ analýza však nedává úplné výsledky, proto je vhodné ji kombinovat s ABC analýzou, která rovněž rozděluje položky do tří kategorií, avšak dle jejich podílu na obratu. Praxe ukazuje, že pouhých 15% z celkového počtu položek se podílí na spotřebě až 80% a mají tak dominantní podíl a patří do kategorie A. Naopak, v kategorii C se 40% položek se podílí na spotřebě pouhými 5%. Zbývajících 40% položek kategorie B se na obratu podílí 15%. Kombinací obou těchto analýz vzniká matice o velikosti 3 × 3 a rozděluje tak polžoky do 9 kategorií.

Popis implementace

XYZ se s výhodou používá právě v kombinaci s ABC analýzou jako podklad pro plánování spotřeby a nákupu:

· X – Spotřeba těchto položek se v čase nemění a její předpovědi jsou spolehlivé (Obr. 1). Položky X jsou vhodné na zavedení do systému zásobování Just In Time s přesností až na jedinou hodinu.

Obrázek 1: Položky X

· Y – Spotřeba těchto položek již vykazuje určité výkyvy, spotřebu však můžeme do určitě míry stále ještě dobře předvídat. Spotřeba může vykazovat i sezónní výkyvy (Obr. 2).

Obrázek 2: Položky Y

· Z – Spotřeba položek v této kategorii je zcela náhodná a metody k jejímu předvídání selhávají (Obr. 3). Tyto položky vyžadují buď dostatečné zásoby, jejichž spotřeba je však nejistá nebo výrobu či sestavení až tehdy, kdy vznikne požadavek – tedy Make to Order, Assembly to Order (MTO, ATO).

Obrázek 3: Položky Z

Pokud přidáme ještě kategorie dle ABC analýzy, dostaneme matici 3 × 3 (obrázek 4).

Obrázek 4: Matice ABCXYL

Vzniká tak ABCXYZ analýza, která přidává další pohled na to, jak se zásobami pracovat. Není neobvyklá snaha posouvat všechny kategorie z kategorie Z do kategorie X nebo alespoň Y. Je vhodné znázornit potenciálně rizikové položky (AZ, BZ – velké objemy, ale nepředvídatelná spotřeba)¨.

Top