LEXIKON METOD PRŮMYSLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ





Metody výpočtu stavu zásob

Základní charakteristika a zaměření metody

Metody pro výpočet zásob jsou dnes běžně používané kvůli delším dodacím lhůtám od dodavatelů než jsou u odběratelů. Počítá se tedy převážně běžná zásoba, jelikož pojistná zásoba by měla být stálá. Tedy zásoby jsou dnes velmi nutné, bohužel je v zásobách vázáno velké množství peněz, proto je nutné velikost zásob optimalizovat.

Plánování zásob řeší 3 základní úkoly

1. snižování nákladů souvisejících se zásobami

2. dostatečné zásoby k uspokojení zákazníka

3. cenu zásob versus skladovací náklady (množstevní slevy)

Počítá se tedy optimální velikost zásob z hlediska nákladů. Tyto náklady na zásoby lze rozdělit do 3 skupin:

a) náklady na objednávku, dodávku a přejímku

· náklady na přípravu a umístění objednávky, predikce, průzkum a volba dodavatele, příprava a dojednání dodávky, komunikace s dodavatelem před vyřízením objednávky

· dopravu – je to ta část nákladů, která je konstantní na jednu dodávku bez ohledu na její velikost

· přejímku, kvalitativní a kvantitativní kontrolu, informační zpracování příjmu, naskladnění a zavedení do evidence

b) Náklady na udržování, skladování a správu zásob:

· náklady vázanosti prostředků v zásobách

· náklady na skladování a správu zásob

c) Náklady nedostatku – vznikají při deficitu zásob

· přímo v nákupu

· ve výrobě a v provozech

· při prodeji

Popis principu a fungování metody

Důležitý termín v oblasti zásob je dodávkový cyklus. Z hlediska zásob je dělíme na běžnou zásobu, pojistnou, příležitostnou. Pokud se jedná o nepravidelnou spotřebu, může dojít k potřebě příležitostné zásobě, která je vyšší než součet zásob pojistné a běžné. Tato zásoba slouží právě na pokrytí zvýšené krátkodobé spotřeby. Pojistná zásoba je v podniku potřebná a čerpá se v případě, že dojde k opoždění dodávky, tato zásoba se tedy doplní ihned po přijetí následující dodávky. Při pravidelné materiálu spotřebě i dodávání materiálu od dodavatelů je v podniku uskladněna pojistná a běžná zásoba. Běžná zásoba je nutná pro pokrytí spotřeby mezi jednotlivými dodávkami od dodavatele.

Pro výpočet optimální výše dodávky počítejme, že jsou podmínky konstantní potřeby dodávek a konstantního doplňování zásob.

Pro výpočet optimálních zásob se používá následující vzorec:

Qopt = √ (2 * S * Np) / Ns

q* = optimální velikost objednávky při minimalizaci nákladů (EOQ),

S = plánovaná spotřeba za období,

Ns = skladovací náklady,

Np = pořizovací náklady.

Ze získaného výsledku lze odvodit následující veličiny:

Průměrná optimální zásoba = Qopt / 2

Optimální počet dodávek = S / Qopt

Dodávkový cyklus = (Qopt / S) * počet dní

Celkové náklady na zásoby (CN) získáme jako součet fixních nákladů FN na všechny objednávky a variabilních nákladů VN spojených se skladováním zboží v průběhu roku:

CN = FN + VN = Ns * q/2 + Np * S/q

Minimální celkové náklady na zásoby získáme ze vzorce:

CN* = √ 2 * S * Ns * Np [2]

Oblastní použití (Implementace)

Výpočet zásob, se používá v hromadné či sériové výrobě, tedy tam, kde se zásoby používají. Vždy je nutné mít minimálně pojistnou zásobu, která pokrývá chyby v termínech dodávky, poté existuje běžná zásoba, která se objednává v určitých nákupních dávkách v závislosti na spotřebě podniku. V případě, že podnik má krátkodobě zvýšenou spotřebu, dojde na nákup příležitostné zásoby. Tedy výpočet zásob spadá do nákupní logistiky dneska skoro všech podniků. Objednává se ztv. nákupní dávka.

Přínosy a cíle za zavedení metod

Úkolem řízení zásob je jejich udržování na úrovni, která umožňuje kvalitní splnění jejich funkce: vyrovnávat časový nebo množstevní nesoulad mezi procesem výroby u dodavatele a spotřeby u odběratele a dále tlumit či zcela zachycovat náhodné výkyvy v průběhu těchto dvou navazujících procesů. Je důležité stanovit dodávkový cyklus a podle tohoto cyklu objednáva, tento dodávkový cyklus se stanovuje pode spotřeby, dodacích lhůt dodavatelů a optimální nákupní dávky. [1]

Předpoklady pro zavedení metody/bariéry

Předpoklady udržování zásob:

1. Umožňují podniku dosáhnout efektů/ úspor z rozsahu výroby – například úspory plynoucí z nákupu ve velkém rozsahu. Výrobce může nabízet slevu z ceny při nákupu ve velkém. Lze takto dosáhnout i snížení nákladů na přepravu.

2. Vyrovnávají nabídku a poptávku – riziko plynoucí z nedodání výkonu včas zákazníkovi je třeba poměřovat s prostředky vázanými v zásobách. U zákazníků obvykle dochází k výkyvům v poptávce například kvůli změně spotřeby, sezónním výkyvům atd.

3. Poskytují ochranu před nepředvídanými událostmi – jsou ochranou před např. vyčerpání zásoby v případě variability poptávky, před zvýšení cen surovin.

Výhody držení zásob a úspory, které díky jejich držení vznikly, je nutné poměřovat s náklady na udržování zásob.

Bariéry k pořizování zásob je:

1. Investice do zásob nemohou být užity k získání dalšího zboží nebo aktiv, aby mohly zlepšit výkon podniku

2. Prostředky na pořízení zásob musí být vypůjčeny a to zvyšuje výdaje podniku na úroky[4]

Top