LEXIKON METOD PRŮMYSLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ





Reverzní logistika

Základní charakteristika a zaměření metody

Reverzní logistika je poměrně moderní vědní obor spadající pod komplexní logistický systém - logistiku. Pojem reverzní logistika se začal objevovat na počátku 90. let 20. století a vystupoval tehdy pod názvem „reverse-flow logistic“ nebo „reverse distribution“. Jeho cílem bylo řešení problematiky zpětných toků, tedy toků od zákazníků zpět k dodavatelům, do nichž patří např. reklamace zboží, servis a opravy, vracení obalů, ale i likvidace již neopravitelného zboží. Úkolem reverzní logistiky je podporovat alternativní využití výrobků, které byly spotřebovány, nebo nemohou být prodány, a tím minimalizovat vzniklé ztráty. Z důvodu vysoké osobní spotřeby a z ní plynoucí zatížení životního prostředí jsou v posledních letech zaváděny legislativní opatření, která zvyšují odpovědnost výrobců za jimi produkované výrobky až za hranici spotřeby, resp. fyzické životnosti výrobků, tj. až po jejich likvidaci nebo recyklaci způsobem neohrožující životní prostředí. To se týká nejen výrobků, ale i obalů, ve kterých je výrobek na trh dodáván.

Popis principu a fungování metody

Definice reverzní logistiky je poměrně složitá, neboť se jedná o velmi komplexní problematiku: Hlavní náplní reverzní logistiky (neboli zpětné logistiky) je sběr, třídění, demontáž a zpracování použitých výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob a obalového materiálu, kde hlavním cílem je zajistit jejich nové využití, nebo materiálové zhodnocení způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí a ekonomicky zajímavý. Z definicí je zřejmé, že se reverzní logistika zabývá tokem použitých výrobků, obalů a jiných materiálů, který vychází od spotřebitele. Jde především o spotřebované výrobky – tedy o odpady, ale také o vrácené nebo reklamované zboží. Legislativy některých států požadují od podniků, aby byly zodpovědné za výrobky po celou dobu životního cyklu, tedy od získávání surovin až po výrobu nebo likvidaci. V těchto případech se podnik bez propracovaného systému reverzní logistiky neobejde. Principem této metody je tedy vytvořit zpětný logistický systém, který umožní realizovat jak legislativní závazky podniku vůči státu (ekologie, odpady) tak závazky vůči odběratelům (servis, reklamace) a v neposlední řadě i zpětné získávání svých vratných obalů. Aby byla metoda funkční, je potřeba vypracovat takový systém, který by umožňoval se efektivně vypořádat s výše zmíněnými požadavky a zároveň byl ekonomicky co nejméně náročný. Tím lze snížit celkové náklady na zpětnou logistiku, která pak bude pro podnik výhodnější. Podnik si může zpětnou logistiku zajišťovat sám nebo může využít outsourcingu, což může v některých případech náklady ještě snížit. Výrazné úspory v oblasti reverzní logistiky lze dosáhnout již při navrhování výrobků a to zvolením vhodné konstrukce či správnou volbou materiálu. Mezi základní důvody, proč by podniky měly věnovat pozornost reverzní logistice, patří: využití funkčních částí znehodnocených výrobků, snížení poplatků za skládkování, reklamace jako zpětná vazba odhalující nedostatky konstrukce, očekávání zákazníků nebo vstřícné vyřizování reklamací jako konkurenční výhoda.

Obrázek 1: Princip reverzní logistiky

Oblasti použití (implementace)

Reverzní logistika nachází svoje uplatnění zejména v odvětvích s pohybem zboží vysoké hodnoty nebo naopak s vysokým procentem vráceného zboží. Propracovaný systém reverzní logistiky, který je pro zákazníka zajímavý (snadnost nebo rychlost reklamace, liberální vs. konzervativní reklamační politika), může představovat velkou konkurenční výhodu a zvyšovat tržby z prodeje. Toto je zejména významné v odvětvích, kde se díky vysoké konkurenci výrobky stávají postupem času téměř identické (mobilní telefony, automotive, počítače). Do budoucna je nutné počítat dalším nárůstem významu zpětné logistiky z důvodů efektivního využívání zdrojů, ochrany přírody, ale také kvůli značnému rozvoji e-commerce. Internetové obchody vykazují poměrně vysoké objemy vráceného zboží v porovnání s kamennými obchody. Je to pochopitelné, protože si zákazník nemůže kupovaný předmět před koupí fyzicky prohlédnout a případné nedostatky vůči očekávání zjistí až zpětně. Je tedy na konkrétním obchodu, aby zajistil co nejvěrnější popisy nebo fotografie zboží popřípadě poradenský servis, aby byla míra vráceného zboží co nejmenší. Reverzní logistika je tedy využívána téměř ve všech výrobních nebo prodejních odvětvích, ať už se jedná přímo o výrobní podnik nebo velko(malo)obchody.

Obrázek 2: Reverse Logistics Work Flow

Přínosy a cíle ze zavedení metod

Zavedení reverzní logistiky má několik přínosů. Z hlediska ekologie je značným přínosem právě snaha o znovuzískání maximálního užitku z odpadů, tedy buď zcela nefunkčních a neopravitelných výrobků, jejich obalů nebo výrobků, které jsou již zastaralé a nesplňují dnešní požadavky. Dnes se na spotřebované výrobky již nenahlíží jen jako na odpad, který se dříve odvezl na skládku a zůstal ponechán svému osudu, ale jako na potenciální zdroj druhotných surovin. Příkladem může být program Zero Waste, jehož cílem jen šetrné nakládání s odpady bez využívání klasických skládek nebo spaloven. Tento program byl poprvé zaveden v Austrálii ve městě Canberra a jeho výsledkem bylo snížení objemu celkového odpadu o 65%. Tyto programy pak mohou být přínosem i pro výrobní společnosti, neboť se snížením objemu odpadů snižují náklady na jeho likvidaci a recyklované suroviny mohou být pak použity jako sekundární zdroj surovin pro další výrobu. V případě zavedení vratných obalů se v porovnání s obaly na jedno použití sníží náklady na jejich likvidaci či nákup. Dalším přínosem propracované reverzní logistiky může mít i za následek vyšší atraktivitu výrobků v očích zákazníka. Nabízí-li podnik jednoduchou a rychlou možnost reklamací nebo servisu svých výrobků, získá si u svých zákazníků větší důvěru, kteří se raději rozhodnou pro jeho produkt, než pro srovnatelný produkt jiného výrobce, u kterého jsou tyto činnosti komplikovanější. V tomto případě je pak přínos reverzní logistiky oboustranný – pro podnik i zákazníka.

Předpoklady pro zavedení metody/bariéry

Předpokladem pro zavedení správně fungující reverzní logistiky jsou tyto činnosti: gatekeepig, sběr, třídění, zpracování. Gatekeeping je vstupní kontrola vráceného zboží ať už v záruce nebo po jejím vypršení. Tento proces zjišťuje, zda byl produkt vyrobený ve firmě, kam se zpětným tokem vrátil, zda se na něj vztahuje záruka, zda byl vrácen z důvodu poškození nebo jen zákazníkovi nevyhovoval. Tento proces je značně ovlivněn reklamační politikou. Liberální reklamační podmínky zvyšují prodej výrobku, ale mohou být častěji zneužívány zákazníky a zvyšují náklady na zpětné toky výrobků. Přísná reklamační politika zase může zákazníka odrazovat a obracet ho ke konkurenci. Obrázek 3 ukazuje důvody vracení výrobků zákazníků a maloobchodů.

Obrázek 3: Příčiny vracení výrobků

Sběr probíhá třemi způsoby. Buď zboží zákazník zasílá zboží přímo výrobci (je motivován např. slevou na nákup dalšího výrobku), nebo výrobky odebírá obchodník na svém prodejním místě a následně odesílá výrobcům. Produkty mohou být odebírány i subjekty třetích stran, které je pak odprodávají výrobcům nebo jiným zpracovatelům materiálu. Tento způsob je nejčastější u automobilového průmyslu, kdy subjekty třetí strany jsou sběrné dvory měst a obcí. Ve fázi třídění je úkolem reverzní logistiky rozhodnout, jak bude dále s výrobkem nebo materiálem naloženo. To vše s cílem co nejvyšší přinesené hodnoty zpět do podniku. Zásadní jsou zde informace z gatekeepingu. Způsoby nakládání s vráceným zbožím zobrazuje obrázek 4.

Obrázek 4: Způsoby nakládání s vráceným zbožím/materiály

Zpracování vrácených výrobků nebo materiálů je možno realizovat mnoha způsoby viz předchozí tabulka. Každý podnik má však schůdné jen určité cesty zpracování, které jsou závislé na ekonomických a environmentálních nákladech a ziscích plynoucích ze zpracování vrácených výrobků. Je tedy nutné volit tak, aby bylo zpracování co nejvýhodnější.

Top