LEXIKON METOD PRŮMYSLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ





Production Planning System a Advanced Planning and Scheduling

Základní charakteristika a zaměření metody

PPS systémy (také zvané PPC systémy – Production Planning and Control) se zabývají řízením a plánováním výroby. Tyto systémy začaly vznikat v 50. letech v USA, kde byly rozvíjené koncepce počítačové podpory orientované na zásobování podniku (Obr. 1). Důležitým faktorem úspěchu a budoucnosti podniku je jeho schopnost pružně reagovat na turbulentní situaci na trhu – tedy schopnost uspokojovat proměnlivé požadavky zákazníků při maximální efektivnosti výroby. Systémy plánování výroby byly dříve spojovány výhradně s velkými podniky. Dnes jsou již tyto systémy zaváděny i do středních a malých podniků, neboť výrazně usnadňují řízení a plánování výroby a tím poskytují nemalou konkurenční výhodu vůči podnikům bez PPS systémů. V průběhu vývoje systémů pro řízení a plánování výroby se vyvinulo mnoho variant v závislosti na typu výroby nebo požadavků podniku. Mezi nejvýznamnější patří tyto:

· MRP (I a II) – Manufacturing Resource Planning

· JIT – Just In Time

· KANBAN

· OPT – Optimized Production Technology

· TCM – Total Capacity Management

· BOA - Belastungsorientierte Auftragsfreigabe - uvolňování zakázek podle vytížení

· APS – Advanced Planning and Scheduling,

V následujících řádcích bude blíže přiblížena metoda APS.

Na obrázku 1 je uveden vývoj PPS systémů.

Obrázek 1: Vývoj PPS systémů

Popis principu a fungování metody

APS je systém pro pokročilé plánování a rozvrhování (např. výroby) nebo také optimalizace výroby a logistiky. Jedná se o moderní systémy pro plánování výroby, které se snaží maximalizovat efektivnost využití výrobních prostředků. Tento systém se objevil na začátku 90. let 20. století a umožňuje zvýšit reálně dostupnou kapacitu výroby, zkrátit průběžné doby výroby a lépe garantovat přislíbené termíny zákazníkům. Metoda APS vznikla již v době rozvinuté počítačové techniky s požadavky odpovídajícími době. Výsledky jsou k dispozici téměř okamžitě a systém je schopen takto rychle (na rozdíl od MRP systémů) odpovědět na položené otázky jako termín dodání objednávky nebo třeba cenovou kalkulaci na zakázku. APS systémy mohou být v podniku provozovány buď jako samostatné systémy pro rozvrhování výroby nebo jsou (častěji) modulem integrovaným do ERP (Enterprise Resources Planning) (Obr. 2).

Obrázek 2: Evoluce systémů pro plánování a rozvrhování výroby

APS kombinuje dopředný (počítá termín, kdy bude možno objednávku splnit) i zpětný (počítá podle pevně stanoveného termínu splnění objednávky, kdy bude možno zahájit její realizaci) způsob plánování a rozvrhování, což umožňuje určit optimální termín zahájení výroby a objednávky. V kombinaci s plánováním s omezenými kapacitami a určením úzkého místa ve výrobě je možno dosáhnout skutečně reálného plánu výroby, kterým lze efektivně plnit zákaznické požadavky. Postup vytváření a schvalování plánu je znázorněn na Obr. 3. APS obsahuje čtyři základní plánovací algoritmy, které mohou být následně přizpůsobeny přesně na míru danému podniku. Jsou to:

· Available-to-promise (ATP) – vhodný zejména pro výrobu na sklad. Tuto strategii volí zejména firmy z odvětví, kde je typická procesní výroba

· Allocated-available-to-promise (AATP) – rozšiřuje ATP o možnost rozdělit hotové produkty mezi zákazníky podle jejich geogr. Polohy

· Capable-to-promise (CTP) – používá se pro případy, kdy se výroba realizuje až na základě objednávky zákazníka

· Profitable-to-promise (PTP) – nejnovější koncept, který v sobě zahrnuje předchozí algoritmy a vyhodnocuje přínos, jaký bude mít firma ze zakázky.

Na obrázku 3 je uvedeno schéma postupu tvorby rozvrhu výroby.

Obrázek 3: Schéma postupu tvorby rozvrhu výroby

Oblastní použití (Implementace)

Metoda APS je obecně aplikovatelná do většiny výrobních prostředí. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně složitý a náročný systém, je i jeho pořizovací cena poměrně vysoká a tak se systémy APS používají spíše ve větších podnicích, které nemají tak omezené prostředky pro jeho zavedení jako malé podniky. U větších podniků se pak také díky procentuálním úsporám ve výrobě APS rychleji zaplatí. Metoda APS je dobře použitelná a výhodná u podniků, kde se vyrábí na objednávku. Poptávka je časově proměnná a těžko predikovatelná. Díky APS je možné na základě nově příchozích objednávek rozvržení výroby průběžně aktualizovat a tak se efektivně přizpůsobovat poptávce. APS též najde svoje uplatnění tam, kde je nabízen široký sortiment výrobků, které „soutěží“ o výrobní kapacity podniku (není možné vyrábět celý sortiment najednou) nebo tam, kde výroba vyžaduje častou změnu výrobního plánu z nepředpověditelných důvodů. Stejně tak u firem vyrábějících produkty se složitými hierarchickými kusovníky a technologickými postupy. Systém APS v posední době zažívá velký růst, neboť je zaváděn stále více podniky a jeho přínosy jsou jasně viditelné. Svoje uplatnění nalézá například v automotive industry, což je jedna z největších průmyslových odvětví. APS byl zaveden například firmou Reanult.

Přínosy a cíle za zavedení metod

Jak již bylo psáno výše, hlavním cílem metody APS je poskytnout na základě zadaných vstupů optimální rozvržení výroby tak, aby byla výroba maximálně efektivní a zároveň aby se maximálně uspokojily zákaznické požadavky. Z hlediska zvyšování provozní efektivity dosahuje systém APS zlepšení zejména u následujících ukazatelů:

· Průtočnost výroby

· Obrat zásob

· Výnosnost výroby

Úroveň zákaznického servisu charakterizuje schopnost podniku uspokojit požadavky svých zákazníků v níže uvedených ohledech. Vysoká úroveň zákaznického servisu činí podnik atraktivním a spolehlivým dodavatelem pro své zákazníky. Z tohoto hlediska má systém APS přínos v těchto oblastech:

· Termínová spolehlivost

· Délka dodacích lhůt

· Reakční doby

Předpoklady pro zavedení metody/bariéry

Jedním z hlavních požadavků na prakticky jakýkoli informační systém je schopnost tohoto systému adaptovat se na obchodní prostředí zákazníka. Tento požadavek se samozřejmě vztahuje i na systémy kategorie APS. Takový požadavek v tomto případě zejména znamená, že systém je schopen přinejmenším dostatečně reflektovat výrobní, procesní a jiná relevantní výrobní omezení a výrobní charakteristiky, která jsou danému podniku vlastní. Míra splnění tohoto požadavku má na kvalitu výsledného plánu výroby zásadní vliv a snahou je získávat plány co nejkvalitnější. Kvalita výsledného plánu je závislá na plánovacím algoritmu. Aby byl co nejpřesnější, je potřeba k jeho naprogramování maximum co možná nejdetailnějších informací o dané výrobě podniku, které by měl podnik poskytnout svému dodavateli APS systému. Tyto informace jsou často velmi citlivé a některé podniky nejsou příliš ochotné je sdílet. I to může být pro určité podniky bariérou pro zavedení, protože poskytnutí těchto informací nemusí být vedením schváleno a tím by bylo systému APS znemožněno produkovat přesné a kvalitní výrobní plány. Systémy APS jsou velmi sofistikované a propracované, pracují s obrovským množstvím dat a proměnných a i přes to jsou schopny dodávat výstupy velmi rychle. Podmínkou je ovšem velmi výkonný hardware, na kterém APS podnik provozuje. Tento systém tedy klade poměrně vysoké finanční nároky na jeho pořízení (software i hardware), což může pro řadu podniků znamenat vysokou bariéru pro jeho zavedení.

Top