LEXIKON METOD PRŮMYSLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ





Just in Time

Základní charakteristika a zaměření metody

Nejznámější logistickou technologii, která byla poprvé aplikována v roce1926v závodechToyota Company, ale její největší rozmach přišel až počátkem 80. let vJaponskuaUSA je Just in Time Sytém Just In Time (doslova „právě včas″) je filosofie řízení zásob, která má za cíl redukci ztrát a nadbytečných zásob. Tento systém je založen na myšlence dodávat produkty, díly nebo materiál právě v tom okamžiku, kdy jsou v podniku zapotřebí.

Systém JIT vyžaduje úzkou koordinaci poptávkových potřeb mezi logistikou, dopravci, dodavateli a výrobou. JIT rovněž představuje pro logistiku obrovskou příležitost z hlediska jejího možného příspěvku k celkovému úspěchu podniku tím, že dochází ke snížení zásob při současném zachování, nebo dokonce zlepšení úrovně a kvality zákaznického servisu. JIT reprezentuje důležitý trend v oblasti řízení zásob.

Popis principu a fungování metody

Cílem systému „Právě včas“ je odstranit všechny aktivity, které při procesu nepřidávají hodnotu a vytvoření zeštíhleného, dostatečně flexibilního výrobního systému, aby reagoval na výkyvy v zákaznických objednávkách. Tento výrobní systém se opírá o takové koncepce, jako jsou doba taktu (čas potřebný k výrobě jedné dávky) versus doba jednoho cyklu, Jidoka (autonomizace), rozvržení výroby do tvaru písmene U, zkrácení doby nastavení linky atd.

Uplatnění filozofie JIT vede k výraznému snižování nákladů v celém procesu, zlepšení produktivity, zvýšení úrovně řízení mezi jednotlivými úseky výroby, zkrácení cyklu výroby, snížení stavu zásob, zvýšení kvality výrobků. Japonský manažer Ohno Taiichi (1988) byl přesvědčen, že prvkem vedoucím k úspěchu je odstranění veškerého plýtvání.

Plýtvání rozdělil do sedmi kategorií:

Nadvýroba

Plýtvání časem u strojů

3. Plýtvání spojené s dopravou jednotek

4. Plýtvání při zpracovávání materiálu

5. Plýtvání při sepisování zásob

6. Plýtvání pohybem

7. Plýtvání ve formě kazových jednotek

Charakteristika a využití JIT:

· Přísná kontrola kvality – odběratel si přejímá předem prověřené zboží a ví, že se na kontrolu u dodavatele může stoprocentně spolehnout

· Pravidelné a spolehlivé dodávky – dodavatel dodává přesně podle rozpisu operativního plánu výroby u odběratele, takže komponenty jsou přímo dodávány ke zpracování. Zde se předpokládá zajištění spolehlivé dopravy tak, aby nedocházelo k předčasným či opožděným dodávkám

· Blízkost výroby – u velkých odběratelů se dodavatel přizpůsobuje lokalizaci svého závodu, aby bylo dosaženo snížení dopravních nákladů a zároveň se předcházelo poruchám v dodávkách při vzdálenější přepravě – povětrnostní podmínky, dopravní zácpy apod.

· Spolehlivost komunikace – komunikace elektronickou cestou zrychluje poskytovanou informaci o množství a ceně a následnou odpověď odběratele. Snižují se tak režijní náklady zásobování

· Poskytování informací o plánu výroby – zrychlení průběhu výroby

· Princip jediného zdroje - dodavatel i odběratel spolu úzce spolupracují s cílem maximálně snížit náklady. To často vyžaduje uzavření dlouhodobé smlouvy s dodavatelem, kterému lze důvěřovat

Na obrázku 1 je uvedena situace před a po zavedení systému JIT.

Obrázek 1: Před a po zavedení JIT

Oblastní použití (Implementace)

Teprve po zvládnutí problémů s kvalitou je možné aplikovat zásady JIT. Prvním krokem při implementaci JIT je podle Taiichi Ohna zjednodušování. Znamená to, že všechny procesy jsou v maximální míře zjednodušené za pomocí využití prostředků mechanizace a automatizace. Takový přístup umožňuje:

· změnit podstatu nezbytné automatizace (např.: využití většího počtu malých strojů místo jednoho velkého),

· redukovat investice do automatizace,

· snížení potřebného kapitálu (např. redukce všech druhů zásob), snížení nároků na počítačovou integraci, při implementaci JIT je podnik přirozeně „fyzicky“ integrovaný.

V provozu, kde byla implementována metoda JIT, se kontrolní činnosti přesunuly přímo na pracoviště ve srovnání s dřívějším způsobem, kdy kontrola byla prováděna na konci výrobního procesu. Každý pracovník se stává kontrolorem kvality. Takto získaná zodpovědnost vedla k nižšímu počtu zmetků a ve svém důsledku k úsporám a vyšší produktivitě práce. Nejedná se však o jednorázový proces, ale o neustálý proces zlepšování označovaný pojmem KAIZEN.

Na obrázku 2 je uvedena jedna z implementací JIT.

Obrázek 2: Implemetace JIT

Přínosy a cíle za zavedení metod

Koncepce Právě včas má tyto výhody:

1. Zkrácení doby výroby

2. Zkrácení doby mimo-výrobních činností

3. Snížení zásob

4. Lepší rovnováha mezi různými procesy

5. Objasnění problémů

Aby bylo možné realizovat ideální výrobní systém Just in time, je nutné neustále provádět sérii aktivit kaizen a odstranit tak z pracoviště všechnu práci, která nepřidává hodnotu. Systém Právě včas dramaticky snižuje náklady, zajišťuje včasné dodávky a zvyšuje zisky společnosti.

Přínosy ze zavedení systému Just In Time spočívají především ve zlepšení produktivity a větší úrovni řízení mezi různými úseky výroby.

Přístup Just In Time ve výrobě nabízí zákazníkům široký sortiment výrobků, které požadují. Mohou chtít množství, která v dané chvíli potřebují, aniž by museli platit něco navíc za to, že se jedná o malá množství.

V minulosti podniky zpravidla přenášely své náklady na zákazníky. Cenový vzorec pak zjednodušeně vypadal následovně:

NÁKLADY + ZISK = CENA

V dnešním tržním prostředí však zákazníci kladou důraz na konkurenční cenu, tj. cena, která je utvářena na kapitálovém trhu. To znamená, že podniky nemají významnou schopnost utvářet cenu a musí tím pádem redukovat své náklady, aby mohly dosahovat zisku. Zjednodušený vzorec pak vypadá následovně:

CENA – NÁKLADY = ZISK

Implementace Just In Time má rovněž přínos pro zaměstnance. Především je to dáno tím, že JIT podporuje bezpečnost práce zvýšením podnikové odpovědnosti. Další přínos pro zaměstnance můžeme spatřovat v tom, že denní výroba se stává rovnoměrnější tím, že:

· odstraňuje přílišné hromadění meziproduktů,

· omezuje dopravu a nutnou obsluhu meziproduktů,

· urychluje přestavení strojů,

· řeší problémy zmetků a problémy strojů, které způsobují zpoždění.

Předpoklady pro zavedení metody/bariéry

Možné překážky při zavádění JIT do výroby

Zavádění JIT představuje složitý a především dlouhodobý proces. Jedná se o nový způsob řízení, který přináší mnoho změn za účelem zvýšení efektivnosti procesů, nejen v oblasti výroby. Obecná averze lidí k jakýmkoli změnám může být příčinou překážek ze stran pracovníků a managementu, kdy:

· management není jednotný při vynakládání skutečného úsilí k přechodu k JIT,

· mistři a střední management se staví proti, bojí se delegovat své pravomoci,

· přežívá vrozený konzervatizmus – jistotu staví před změny.

Je zřejmé, že rychlost a kvalita procesů závisí především na schopnostech zaměstnanců. Postoje a chování lidí mají minimálně stejný význam jako technické zázemí, které samo o sobě nemůže zlepšit řízení podniku. Just-in-time si nelze představit bez týmové práce.

Top