LEXIKON METOD PRŮMYSLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ





I-D diagram

Základní charakteristika a zaměření metody

I-D diagram představuje nástroj pro vyhodnocení vztahů v materiálových tocích a tudíž slouží jako pomůcka pro návrh dispozice různých pracovišť.

Jedná se o graf vyjadřující závislost intenzity přepravy (I z angl. intensity); tj. množství přepravovaného materiálu na dané pracoviště za jednotku času a vzdálenosti (D z angl. distance) daného pracoviště od zdroje dodávky. Projektantovi poskytuje informaci o materiálových tocích a tím i informaci o efektivním rozmístění jednotlivých pracovišť. Základním požadavkem je, aby pracoviště vyžadující vysokou intenzitu zásobování byly umístěny co nejblíže k zásobujícímu pracovišti, tj. co nejkratší vzdálenost pro zásobování.

Metoda je díky značným technologickým omezením plně využitelná pouze u dílenské výroby. Díky své značné matematické náročnosti, kdy při změně jakéhokoliv parametru musí dojít k přepočítání všech hodnot, nalézá v současnosti uplatnění jako aparát, který je součástí 3D programů pro vizualizaci výroby jako je např. program visTABLE, SIMUL8 atd.

Popis principu a fungování metody

I-D digram je založen na principu vyhodnocování vztahů v materiálových tocích. Pro popis materiálových toků uvnitř firmy lze použít tzv. I-D diagram, což není nic jiného než obyčejný 2D graf.

V I-D diagramu se na vodorovnou osu vynáší vzdálenost, na svislou osu pak intenzita toku. Intenzita toku se může udávat v různých jednotkách (objem, počet ks, počet balení). Každý pohyb materiálu má určitou vzdálenost a intenzitu, a tudíž může být v diagramu znázorněn bodem. Pokud je malý materiálový tok (nízká hodnota intenzity) přepravován na krátkou vzdálenost nebo naopak pokud je velký materiálový tok přepravován na dlouhou vzdálenost, jsou materiálové toky neoptimálně vyvážené. Řešení je přiblížení bodů k tzv. fiktivní optimální křivce. Dosáhneme toho pomocí přeplánování prostorového uspořádání, kdy pracoviště, mezi kterými probíhá velký materiálový tok, přiblížíme k sobě, a pracoviště s malým materiálovým tokem naopak můžeme postavit na větší vzdálenost od sebe.

Důležité je mít na zřeteli, že výslednou snahou není přestavění celé výroby dle výsledků I-D diagramu, které u 99% výrobních prostor tak jako tak není možná, ale pouze jistá optimalizaci vnitřních materiálových toků za účelem snížení nákladů a hlavně úspory času. Na obrázku 1 je patrné, že výsledné body grafu by měly být rozmístěny kolem pomyslné křivky (hyperbolického ramene) a hlavní snaha by měla být upřena především na eliminování přepravních toků z pravého horní části grafu. Příklad I-D diagramu je uveden na obrázku 1.

Obrázek 1: I-D diagram

Oblastní použití (Implementace)

I-D diagram bere v úvahu pouze dvě veličiny, tj. počet manipulačních jednotek a vzdálenost, což má za následek, že pohled na optimalizaci výroby pouze za pomoci tohoto nástroje nemůže vést k nějakým uspokojivým řešením. Přeuspořádání výroby může být v případě některých stanovišť velmi obtížné, u různých pásových a polopásových výrob nemožné. Největší využití tak má u dílenské výroby

Přínosy a cíle za zavedení metod

Přínosy I-D diagramu se nejvíce projeví ve výrobě, kde může dojít ke snadné reorganizaci stanovišť a vést tak ke značným úsporám času a částečné úspoře peněz, které se musejí vynakládat na vnitřní logistické procesy. V neposlední řadě může mít aplikace poznatků získaných z I-D diagramu vliv na zlepšení pracovního prostředí, kdy jsou jednotlivé předchozí a navazující pracoviště blíže sebe.

Cílem metody je odstranit zbytečné přemísťování materiálu sem a tam napříč výrobním prostorem a snížit množství přepravených metrů na vyrobený 1ks, výrobní dávky, balení, kg, m3, aby celkově došlo ke snížení celkové dopravní vzdálenosti, časové úspoře při výrobě, popř. ušetření finančních nákladů.

Předpoklady pro zavedení metody/bariéry

Předpokladem pro využití dat získaných z I-D diagramu je jako u všech změn odehrávající se ve firmách především ochota vedení měnit stávající pořádky. Pro užití I-D diagramu je nezbytné pracovat alespoň s částečnou mobilitou výrobních zařízení, je potřeba zmapovat přepravní vzdálenosti a přepravované objemy. Bariérou zavedení můžou být finanční náklady vzniklé samotnou přestavbou výrobních prostor (pravděpodobné krátkodobé přerušení výroby), tak finanční náklady spojené s vypracováním samotných variant rozložení výrobních zařízení, na které je potřeba mít k dispozici patřičný software.

Top